Římanům 14:2 Kdo jí všechno, ať nepohrdá tím, kdo nejí, a kdo nejí, ať nesoudí toho, kdo jí – vždyť Bůh jej přijal!
V mnoha oblastech života jsme vedeni k tomu, abychom se dělili podle názorů. (Anti)sociální sítě se staly nástrojem k napadání každého, kdo má názor jiný. Pokud se člověk přizpůsobí názoru naší skupiny, je náš. Pokud ne, ať si jde jinam. Paradoxně ti, co nejvíc propagují diverzitu, vedou proti každému „nesprávnému“ názoru nesmlouvavý boj. Potírání nebo alespoň vylučování odlišných názorů a jejich nositelů je infekcí, kterou mnozí považují za ctnostnou, jde ale o pravý opak Krista. Pokud jsme do takového arogantního smýšlení upadli coby křesťané, je načase činit pokání.
V první církvi byl střet kultur obrovský. V Kristu se setkali židé a pohané, kteří byli do té doby nábožensky rozdělení. Stravovací zvyky, svátky, obřízka… to všechno bylo žhavým tématem. Apoštol Pavel se v mnoha svých dopisech stavěl proti dělení na základě kultury a názorů. Už v kázání na hoře Ježíš vedl své následovníky, aby se povznesli nad normy světa a stali se Božími dětmi. K čemu je dobré, pokud přijímáme ty, s nimiž souhlasíme, a ostatní odmítáme? Jako křesťané se učíme, že v těle Kristově existuje pod jednou hlavou rozmanitost, všichni jsou ale vedeni jedním Duchem. Nespojuje nás shoda v názorech, ale Kristus.
Pohybovat se ve vodách našeho propojeného, ale rozděleného světa je náročné. Nedůležité otázky jsou zveličovány, zatímco podstatné, morální otázky jsou považovány za nedůležité. Ze světa se učíme, jak se vymezovat kvůli odlišnostem a jak potírat odpůrce. V Kristu se učíme jednotě, která je důležitější než rozdíly, a konfrontaci v lásce. Člověk bohužel snadno začne napodobovat způsoby světa. Musíme proto cílevědomě praktikovat Kristovy způsoby. „Oblečte si své nové já“ je požadavkem na každý den. Je třeba se probudit z iluze, že nás promění vyznání víry nebo nedělní návštěva bohoslužby. Obnovujte svou mysl! Uplatňujte spravedlnost! Boží cesty jsou vyšší než naše, ale v Kristu jsme dostali milost praktikovat spravedlnost a překonat své přirozené sklony k dělení se na „my a oni“.
„Ježíši, dej nám v těchto časech rozdělení a nesnášenlivosti moudrost, slitování a nadhled. Jsme slabí. Veď nás svým Duchem. Dej nám sílu uvádět do praxe Tvůj vyšší standard.“