1 Královská 23:13 (Král Jošiáš) zničil místa pohanských obětí u Jeruzaléma, která vystavěl král Šalomoun pro Aštartu, ohyzdnou modlu Sidóňanů, pro Kemóše, modlu Moábců, a pro Molocha, ohavnou modlu Amónovců.
Většina lidí zná Šalomouna jako nejmoudřejšího ze všech králů. Království získal do rukou v době jeho slávy. Jeho počáteční kroky byly dobré – žádal o moudrost, postavil chrám, po jehož stavbě toužil král David. Později ale do stejného chrámu umístil pohanské modly. 1. Královská 11:6-7 uvádí: Šalomoun se obrátil ke zlému a přestal celým srdcem hledat Hospodina. Dokonce postavil obětní výšinu Aštartě, Kemóšovi (bohyně a bůh sexu a války) a Molochovi (kterému se obětovaly děti). Biblický záznam říká, že i když se mu Hospodin dvakrát zjevil, Šalomoun byl tak sveden pohanskými modlami, že se k Bohu obrátil zády.
Jošiáš se stal králem Judska, když mu bylo osm. Jeho otec, stejně jako mnoho králů před ním, byl nečestný a zlý. Jošiáš byl naproti tomu posledním spravedlivým králem Judska před babylónským zajetím. Království, které zdědil, bylo rozdělené, slabé a hluboce zabředlé do pohanských praktik. Jošiáš činil před Bohem za své předky pokání a začal napravovat zvrácené praktiky, které zavedli. I když se to mohlo jevit jako nemožné, Jošiáš obrátil národ zpět k Bohu.
Po dobu jednatřicetileté vlády krále Jošiáše Bůh pozdržel nevyhnutelné babylónské zajetí. Důležitost této éry spravedlnosti je částečně zachycena v Danielovi 1:3-6. Babylónský král jednou přikázal vrchnímu dvořanovi, ať mu přivede vybrané izraelské mladíky z královského rodu a ze šlechty, aby je vychovali pro službu v královském paláci. Mezi vybranými byli i Židé Daniel, Chananiáš, Mišael a Azariáš. Šlo pravděpodobně o příbuzné krále Jošiáše. Vyrůstali v Judsku během spravedlivého období, které se vyznačovalo zrušením všech pohanských praktik a uctíváním jediného Boha. Když začal jejich příbuzný a král měnit pohanskou kulturu, které Judsko propadlo, byl extrémně mladý. Rok za rokem ho sledovali, jak znovu zavádí spravedlnost. Tito mladíci, na něž čekala doba extrémních zkoušek, byli už příkladem spravedlivého krále vychováváni a připraveni.
Každé naše rozhodnutí má své důsledky. Někteří, jako Šalomoun, žijí ze své slávy a svět si je pamatuje pro jejich velikost. Jošiáš, kterého by mnozí historici umístili jen do poznámky pod čarou, žil pro Boží království a zasadil semeno spravedlnosti, které ovlivnilo několik dalších generací. Takové dědictví zanechat! V soudný den bude Šalomoun určitě plakat. Naproti tomu, až král Jošiáš spatří příchod království, o které usiloval, bude se radovat.