Římanům 8:36 Jak je psáno: „Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku.“
Jako následovník Krále králů musím přiznat, že chci, aby mi Jeho všemohoucí moc byla ku pomoci. Chci ochranu, požehnání a spravedlnost. Nejsem v tom sám. Mnoho lidí 36. verš přeskakuje a s oblibou cituje až ten 37: „V tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.“ Chceme vítězit a ne se nechat vést jako ovce na porážku – a tak si „v tom ve všem“ jen vybíráme a o zbytku pomlčíme.
Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? Jak je psáno: „Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku.“ Ale v tom ve všem slavně vítězíme… (verše 35-37)
Více než vítězové. Žádná zkouška nás nemůže oddělit od Kristovy lásky, ať se děje cokoli. Jako z ratolestí čerpajících sílu a charakter z vinného kmene by skrze nás měla proudit Jeho láska, a to i uprostřed tísně, pronásledování, nebezpečí, dokonce i trápení. Tak se stáváme více než vítězi! To pro mě není lehká výzva. Žádná radost přijmout roli ovce určené na porážku, ale ještě těžší je čelit zkouškám s postojem, jaký měl Ježíš. Nedokážu reagovat v lásce, když se ke mně někdo chová hnusně! Nepředpokládám, že se svět stane laskavějším, takže je čas začít trénovat na dlouhý „maratón“. Potřebujeme sílu Kristovy lásky, která jediná dokáže zvítězit nad naší slabostí, bolestí a odmítáním nechat se považovat za pokorné ovce.