2 Tesalonickým 3:1-2 Dále vás, bratři, prosíme, modlete se za nás. Ať se Pánovo slovo rychle šíří, ať je přijímáno s úctou tak jako u vás. A modlete se, ať jsme vysvobozeni od pochybných a zlých lidí.
Ve většině svých dopisů apoštol Pavel psal, že za věřící, kterým píše, se neustále modlí. Někdy s obavami, jindy s radostí. Občas přidal: „Modlete se za nás.“ Modlitba je mocná a s ní můžeme napomoci uskutečňování Božího díla!
Nedávno jsem cítil puzení modlit se za jednu kamarádku. Pak jsem jí poslal zprávu s částí své modlitby. Za pár hodin přišla odpověď: „Právě jsem otevřela tvou zprávu. Když se ale podívám na čas odeslání, bylo to přesně ve chvíli, kdy se moje tíživá situace změnila.“ Díky Bohu! Když jsem před pár dny vnímal, jak se moje dcera cítí vystresovaná z náročných povinností, které musí v posledním ročníku zdravotnické školy zvládnout, začal jsem se za ni cíleně modlit. Včera večer mi napsala, že se jí v srdci i mysli něco změnilo a že tam cítí pokoj! Jako kdyby z ní někdo sejmul těžké břemeno. Ne vždycky se dozvíme, že naše modlitby měly na někoho nebo na nějakou situaci viditelný dopad, ale i tak je modlitba zásadní věcí.
Modlil se apoštol Pavel. Modlil se Ježíš. I my máme být v modlitbách přičinliví. Každý večer se s rodinou společně modlíme. Pro nás všechny je to důležitá chvíle. Naproti tomu, když jsou naše děti „samy“ v internátní škole, je to prý pro ně těžké se modlit. Možná je to těžké i pro vás. Pokud nemáte možnost se modlit s někým druhým, začněte se denně modlit dvě prostinké modlitby: modlitbu „Dobré ráno, Otče“ a modlitbu „Dobrou noc, Ježíši“. Na začátku se netlačte nikam dál, později to nechejte přirozeně rozrůst. Budete-li důslední, může to vyrůst do pevného a efektivního návyku! A až se budete modlit, modlete se i za nás: za Garolda, Lori a naši rodinu zde v Keni!