Galatským 3:17 Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech (od zaslíbení Abrahámovi) nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a zneplatnit tak zaslíbení!
List Galatským krásně vyjasňuje vztah křesťanů k Zákonu, víře a milosti – jasně a výstižně. Milost nám nedává právo žít v hříchu, ale jak apoštol Pavel vysvětluje, milost z víry je naplněním smlouvy s Abrahámem a jedinou cestou ke spravedlnosti. Kdyby naše dědictví (spravedlnost a spasení) vyplývalo ze Zákona, nevyplývalo by už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení. (18. verš)
V 19. verši pak Pavel odpovídá na otázku: „Proč byl tedy dán Zákon?“ … Byl dán kvůli proviněním až do příchodu zaslíbeného potomka toho, jemuž bylo zaslíbení dáno. Stovky let před Mojžíšovým zákonem dal otec zaslíbení Abrahámovi a stejně tak i Tomu, kdo bude tím potomkem, přes něhož budou moci být požehnaní všichni lidé – Ježíši!
Kdyby tu byl totiž Zákon, který by dokázal přinést život, potom by spravedlnost opravdu vyplývala ze Zákona. Zákon ale uvěznil všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím mohlo být nabídnuto zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista.(Galatským 3:19-22)
Je užitečné si připomenout, že smlouva – zaslíbení spravedlnosti semeni Abrahámovu přišlo víc než čtyři sta let před Zákonem. I když Bůh přes Abrahámovy potomky požehnal mnoha lidem, ke skutečnému naplnění zaslíbení došlo až, když přišel onen Potomek. Tím zaslíbeným Abrahámovým potomkem je Ježíš, který dal spravedlnost všem, kdo uvěřili Božímu zaslíbení (tisíce let před svou smrtí a vzkříšením)! I dnes, tisíce let později je spravedlnost a život k dispozici jen těm, kdo tomuto Božímu zaslíbení věří!