Matouš 20:12 a 15 Ti první dělníci ale začali reptat na hospodáře: „Tady ti poslední dělali jen hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den.“ On však jednomu z nich odpověděl: „To si nemohu se svým majetkem dělat, co chci? Nebo v tobě vzbuzuje rozhořčení moje štědrost?“
Kristovo varování v tomto podobenství se týká závisti a nebezpečí, že bychom se mohli stát rozhořčenými soudci Boha! V Matoušovi 20:1-16 najímá hospodář v průběhu dne skupiny dělníků. Ty první hned ráno, další v devět, v poledne, ve tři a v pět odpoledne. Ti první rádi souhlasí s tím, že budou pracovat za denní mzdu. Těm dalším skupinám už nikdo neřekne, kolik si vydělají, ale věří hospodáři, že je nepodrazí. Na závěr dne dochází k výplatě mzdy počínaje od těch, kteří začali pracovat až jako poslední. Všichni dostanou stejně! Ti, kdo pracovali pouhou hodinu, taky dostanou celodenní sazbu. To se nezdá těm, co si práci domluvili hned ráno, a začnou reptat na hospodáře, který jim dal práci, poctivě dodržel dohodu, ale byl štědrý k těm, co pracovali méně.
To podobenství bylo původně varováním pro „spravedlivé“ děti Izraele, aby nežárlily, když Bůh vylije své slitování i na velké hříšníky. Zároveň je Ježíš připravoval na naplnění proroctví, že Bůh povolá do své rodiny i pohany. Ti první dělníci nebyli naštvaní proto, že by je hospodář podvedl. Spíš teď chtěli víc. O spokojenost je připravila závist. Ohrnovali nos jak nad svou mzdou, tak nad tím, kdo jim dal práci. Na to hospodář reagoval: „Nedodržel jsem snad naši dohodu? Proč vás tedy ovládá závist a dělá z vás soudce nad tím, jak a s kým se rozhodnu podělit o to, co mi patří?”
Když jsem přišel k Ježíši, byl jsem na dně. Došel jsem k závěru, že svět je macešský a nespravedlivý. Ať jsem dělal, co dělal, nedokázal jsem vytvořit vnitřní pokoj a radost. Prosil jsem, aby ode mě to hluboké zoufalství odešlo. Chtěl jsem jen obyčejný pokoj a smysl. On mi to nabídl a v balíčku byl i věčný život! Po takové mzdě jsem samozřejmě skočil… A jestli jsou jiní lidé úspěšnější, zámožnější nebo mají lepší styky než já, co to má společného s mou dohodou s Ježíšem? V tom, na čem jsme se dohodli, byl vždy víc než věrný. Byl věrný i vůči vám?