Efezským 4:2-3 Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje.
Jsem přesvědčený, že 4. kapitola listu Efezským je součástí výzvy, kterou církev právě teď potřebuje. Pokoj, jednota a zralost!
Efezským 4:14-25
Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu. Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou. Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako lidé kolem vás, kteří žijí podle svých marných myšlenek. Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života. Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit. Tomu jste se však od Krista nenaučili! Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši, odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb. Obnovujte ducha své mysli a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy.
Odhoďme tedy lež a každý říkejme jeden druhému pravdu – jsme přece údy téhož těla!
Odložte faleš. Říkejte pravdu a jednejte v lásce. Choďte v moudrosti a zralosti. S veškerou pokorou, mírností a trpělivostí zachovávejte jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. Amen!