Nehemiáš 2:4 „Co tedy žádáš?“ zeptal se král. Pomodlil jsem se tedy rychle k Bohu nebes.
Nedávno to během mého pobytu v České republice Bůh udělal znovu. Dovolil mi promlouvat slova života k ženě, která měla ke křesťanství nepřátelský postoj. Nevěděla, že jsem křesťan, a tak prohlásila radikálně: „Každý ví, že křesťanství je jen zbraň na ovládání lidí.“ V té chvíli jsem vyslal střelnou modlitbu: „Otče, Ty znáš její srdce. Jestli je to podle Tebe příležitost, tak ať se nenechám zmást jejími slovy a emotivními projevy, ale ať dokážu rozpoznat, o co opravdu jde. Kéž k tomu uslyším Tvá slova.“ Boží Duch během chvilky neskutečně otevřel její srdce!
V kritické chvíli celého příběhu, když potřeboval Nehemiáš pomoc krále, aby mohl dokončit obnovu Jeruzaléma, vyslal k Bohu rychlou modlitbu. Chtěl totiž tohoto nežidovského krále požádat o patronát či poskytnutí záruk na rozsáhlý rekonstrukční projekt. Ne, že by předstoupil před krále nepřipravený, ale nemohl spoléhat jen na připravenou řeč. Potřeboval Boží moudrost, odvahu a přízeň. A pozemský král na Ducha Božího zareagoval.
V reakcích na čím dál negativnější vývoj ve světě potřebujeme nadpřirozené Boží vedení. Potřebujeme moudrost, slitování, odvahu a přízeň. Když lidé mluví proti křesťanství, máme potřebu se bránit. Když svět útočí na principy, kterým věříme, vnímáme to jako osobní útok. K tomu, abychom dokázali nereagovat negativně a emotivně, potřebujeme Boží sílu. Žijeme v době, kdy by se střelné modlitby žádající o pomoc a vedení pro nás měly stát normou. Když lidé útočí na reálnost Ježíše a pravdy o Něm, útočí vlastně na Něho. On je také tím jediným, kdo dokáže zareagovat tak, že to může otevřít jejich srdce. „Pane, pomoz mi reagovat slovy naděje, pravdy, slitování, moudrosti… a života!“ A tím se z negativního stává něco pozitivního!