Matouš 4:17 Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“
Evangelia jsou plná událostí od Ježíšova narození a jeho prvního zázraku v Káni až po jeho vzkříšení a nanebevstoupení. Mezi nimi jsou výzvy jednotlivcům, podobenství, konfrontace a další zázraky. Kde je v tom všem Ježíšovo ústřední poselství? Milost, láska, odpuštění? Už na začátku evangelia to Matouš říká jasně. Po zaznamenaném vítězství nad pokušitelem na poušti Matouš vyhlašuje začátek Ježíšovy služby těmito slovy: „Od té doby začal Ježíš kázat: ‚Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!‘“
Pokud zůstáváme Božími nepřáteli, mělo by nás takové poselství děsit. Pozor! Do města přichází soudný den. Pokud ale toto poselství přijmeme s pokorou, je jedním z velkých povzbuzení, protože jeho hlavním důrazem bylo a je, že se MŮŽEME změnit – protože je Boží království blízko. Tak zněla ona zpráva hlásaná hříšníkům a zlomeným či chudým v duchu. Nejen možnost získat odpuštění, ale i možnost se opravdu změnit, být obnovení, přetvoření a přerození či znovu narození! „Jdi a nehřeš více.“
Jakub, Ježíšův bratr později napsal, že pohled do Božího slova je, jako když se člověk vidí v zrcadle. Jinými slovy, Boží slovo zjevuje, co je třeba změnit. Na rozdíl od Jacksonova songu „Man in the Mirror“ jsou v tomto zrcadle vlastně dva obrazy. Když otevřeme oči, vidíme se vedle obrazu Božího vlastního Syna. Tím přetvářejícím činem, který dělá z posluchačů činitele, je pokání. Nejsme povolaní být jen lepší, laskavější nebo soucitnější; cílem naší transformace je obraz samého Ježíše. Je těžké si to vůbec představit, ale zároveň je to hrozně lákavé. I když tohoto výsostného cíle nikdy nedosáhneme, vždy můžeme udělat další krok tím směrem – z milosti přicházející spolu s blízkostí Božího království. To poselství platí každý den, připomíná nám ho svědectví Božího Ducha: „Nepřestávej, pokračuj. Učiň pokání! Měň se, protože milost a moc Božího království jsou po ruce!“